Bajaja
Byl jednou jeden princ, řekněme, že se jmenoval Viktor. Jeho matka, královna, však měla mnohem radši jeho mladšího bratra Jaromíra. A přemluvila svého muže, pana krále, aby Jaromíra učinil svým dědicem na úkor Viktora.
Viktor se – jak jinak – zdravě a patřičně naštval. A vyrazil raději hnedle do světa. A tady vlastně klasická pohádka Boženy Němcové teprve pořádně začíná. Kam se má takový mladý člověk, který opouští domov, vlastně vydat? Co se od něj v takové chvíli žádá? Má něco někde dokázat? Někomu? Sobě? Má rovnou zasadit strom a postavit dům, anebo by bylo lepší, kdyby předtím zachránil pár princezen? Poradí Viktorovi někdo, co má dělat? Poradí! Jeho věrný kůň, grošák Puňťa. A poradí mu hezky pěkně, jak mu zobák narost a navíc, lidskou řečí. Proč by ne? Jsme přece v pohádce. A tenhle kůň navíc není jen tak obyčejný kůň.
Tak tedy pozor, blížíme se k cizímu království, ve kterém žijí tři sličné princezny a na každou z nich si brousí zuby strašlivý drak. A náš princ na radu svého moudrého koně vstupuje na onom hradě do služby coby zahradník. Navíc předstírá, že neumí vyslovit nic než pár nesrozumitelných zvuků. Zvuků, které mu obstaraly jeho nové jméno: BA-JA-JA.
Režisérka a autorka dramatizace (a rovněž výtečná herečka) Markéta Sýkorová je v Naivním divadle podepsána již pod celou řadou titulů (naposledy Čarovná rybí kostička). Nyní připravila inscenaci podle původní verze klasické pohádky Boženy Němcové. S výtvarnicí Terezou Vašíčkovou zvolila prostředky činohry kombinované s loutkovými scénami, v nichž bude ponejvíce pracovat s dnes již málo využívanou technologií spodem voděných loutek, tzv. javajek.
Technické podmínky:
Autor fotografií: Josef Ptáček