Panna z Arku

Komedie o světici, jejímž největším zázrakem bylo, že zůstala pannou.
Premiéra: 
22. 2. 2008
Věková kategorie: 
12+
Premiéra: 
22. 2. 2008
Autor: 
Voltaire, Petr Vodička
Režie: 
Petr Vodička
Výprava: 
Renáta Pavlíčková
Hudba: 
Matěj Kroupa
Hrají: 

Já nejsem na to svaté oslavovat,
dost světsky zadrhuji, hlas mám jako nit,
však o té Janě bych měl zanotovat,
dělala zázraky – jak slýchám hovořit.

Vše vyjeví vám četba mého díla,
třást budete se nad činy, jež dělala!
ta největší z těch jejích prací byla,
že panenství své přes rok hlídala.

Těmito slovy začíná francouzský filozof, básník a historik Voltaire svou Pannu. Původně pouze zamýšlel napsat jízlivý, sarkastický žert, v němž by se vysmál legendám, vydávaným za pravdu. Jeho žert se však rozrostl v směšnohrdinský epos, na básnické veledílo, jež se stalo skvostem světové literatury. V Čechách si ho můžeme vychutnávat i díky brilantnímu překladu Radovana Krátkého.

Narozdíl od většiny umělců, kteří kdy nějak zpracovali téma osudu Jany z Arku (například G. Verdi, M. Twain, A. France, F. Schiller, G. B. Shaw, T. Dreyer, R. Bresson a další), Voltaire ve svém rozsáhlém veledíle nevěnoval pozornost dramaticky vděčnému, tragickému konci Jany z Arku. Jeho záměrem bylo vysmát se „schopnostem“ církve vytvářet skrze všelijaké legendy zcela novou realitu. Proto se soustředil na pouhý rok v životě této mladé francouzské hrdinky – kdy v čele vojsk úspěšně táhla Francií na Orleáns. Její poslání (a důvěra v ní) úzce souvisela s jejím panenstvím. A právě o jeho zachování musela Jana (v zájmu Francie) svést ty největší bitvy s nepřáteli i se sebou samotnou…

Talentovaný autor a režisér Petr Vodička navázal Pannou z Arku na své předchozí „historické inscenace“ v Naivním divadle (Tristan a Isolda, Zrzavý Orm), které byly plné humoru, dynamické akce a vytříbeného jazyka výtečných literárních předloh. K nim bezpochyby patří i Voltairova Panna, sarkasticky upozorňující na fakt, že největším zázrakem světice z Arku bylo zachování vlastního panenství ve válečné vřavě anglo-francouzských bitev.

Rámec jinak čistě iluzivní loutkové (převážně marionetové) inscenace tvoří příběh Básníka, který se za pomocí přímých svědků Janiných činů snaží sepsat epos o této francouzské hrdince.

Inscenace je určena starším žákům 2. stupně ZŠ, studentům SŠ a dospělému publiku.
Představení trvá přibližně 60 minut a hraje se bez přestávky.

Fotografie v tiskové kvalitě ke stažení: