Řekl bych nějakej vtip a pak bych umřel smíchy
Adventura z rozhraní světa dětského a dospělého...
Premiéra:
16. 2. 2018
Délka představení:
60 minut
Věková kategorie:
12+
Premiéra:
16. 2. 2018
Režie:
Výprava:
Barbora Jakůbková
Hudba:
Hrají:
V komedii určené čerstvým „náctiletým“ i jejich rodičům pátrá skupina dospělých po svých ztracených dětech. Na kloub útěku svých ratolestí se snaží přijít v poradně u psychologa, který s jejich dětmi před časem absolvoval vědecký výzkum. Brzy se ukáže, že stopy vedou ze světa reálného do světa virtuálního...
Inscenace Řekl bych nějakej vtip a pak bych umřel smíchy (fear, uncertainty & doubt) vznikla na základě rozsáhlé sociologické analýzy dnešních „dvanácti-čtrnáctiletých“. Je o nich a pro ně. Pohybuje se na rozhraní světa dětského a dospělého; světa reálného, literárního i virtuálního; mezi fan fiction, role-playing games a hrozně dlouhou prázdnou černou školní chodbou.
Původní hru napsal přímo pro Naivní divadlo Šimon Olivětín, vlastním jménem René Levínský. Uznávaný český dramatik (a zároveň teoretický fyzik), jehož hry s úspěchem hrají jak soubory amatérské, tak věhlasná divadla kamenná (včetně Národního divadla v Praze), se v NDL neobjevuje zdaleka poprvé (v minulosti Marbuel a Kratinoha a Proletět duhou). I tentokrát se režie ujala kmenová režisérka Naivního divadla Michaela Homolová (např. O beránkovi, který spadl z nebe).
Technické podmínky:
Jeviště: šířka 6 m v portále a 7 m za portálem, hloubka 3 m před portálem a 5 m za portálem, bez forbíny 9 m, výška 4 m
3 tahy rovnoměrně v portále, uprostřed a na konci
Nutnost zcela rovné podlahy. Černé vykrytí.
Příkon elektrického proudu: 380/220 V, jištění 16/32 A
Autor fotografií: Josef Ptáček
Fotografie v tiskové kvalitě ke stažení:
Plakát k inscenaci ke stažení:
Plakát Řekl bych nějakej vtip... (7.37 MB)
